Synopsis
25. července 1991 se schází pčt mužů na večeři ve Washingtonu, D.C., aby si pohovořili a vzájemnĕ lĕpe poznali ještĕ před zahájením třetí historické Konference mrtvých. Zahájení má probĕhnout ještĕ téhož večera ve washintonském Kongrosovém centru. Tématem konference je nový svĕtový pořádek, tedy hlavnĕ role USA a její důsledky pro zybtek svĕta.
Hostitelem večeře je organizátor konference John McCrae, autor básnĕ “Na vlámských polích.” John McCrae byl kanadský lékař, který zemřel roku 1918 v nemocnici pro důstojníky ve Francii, zoufalý nad krveprolitími 1. svĕtové války. Následnĕ na to vyhlásil první Konferenci mrtvých, kde by mrtví dostali šanci prodiskutovat budoucnost a význam své vlastní smrti. Druhá konference, která se konala v roce 1950, byla zamĕřená na Stalina a důsledky jeho vlády. Popudem ke svolání v pořadí třeti konference byla Válka v zálivu. .
McCrae se dostaví jako první doprovázen Salvadorem Allende. Salvador Allende, chilský prezident v letech 1970 až 1973, byl zastřelen při vojenském převratu podporovaném amerikou vládou. Postupnĕ se dostaví Jan Masaryk a Mohammad Mossadegh. Masaryk, bývalý československý ministr, byl zabit - defenestrován komunistickými agenty v roce 1948, když se moci v zemi ujula komunistická strana. Mossadegh, předseda vlády Iránu na počátku padesátých let, byl sezazen při puči zorganizovaném CIA. Mossadegh je hlavním řečníkem konference. .
Čtyři muži společnĕ vzpomínají, objednávají si pití, dobírají si jeden druhého posléze spolu zasednou k večeři. Proč jsou zde? McCrae se přizná, co pro nĕj bylo hlavním důvodem svolání konference: Válka v zálivu a masakr iráckého obyvatelstva u nĕj vyvolaly živé vzpominky na 1. svĕtovou válku a její hrůzy. Allende, Masaryk a Mossadegh se podĕlí o nĕkteré své příbĕhy, z nichž je zřejmé, jací pozuruhodní lidé to jsou. Jejich žvotní přibĕhy jsou fascinující, plné zápalu pro svoji vĕc a silné vůle. McCrae obviní USA, že jsou at’ už přímo nebo nepřímo zodpovĕdné za miliony životů, za mučení a jiná utajená zvĕrstva. .
Jacobo Arbenz se dostaví opoždĕnĕ. Arbenz byl guatemalský prezident v letech 1951 až 1954. Stejnĕ jako Mossadegh, by zbaven moci skupinou, kterou podpořila CIA. Konverzace nabývá na živosti. Emocionální výlevy, zloba a zoufalství, ironie a rozebírání minulých událostí, nadšení, názorové a ideové rozpory....hovory a emoce se řítí kupředu. Jedno zjištĕní neodrvatnĕ vede k dalšímu. Ironie, vtipy a absurdní přiklady se vrší jeden na druhý. Diváci jsou stále hloubĕji vtahováni do pocitů tragédie a zklamání. .
To všechno se stalo. Takhle si velká mocnost hraje s malými zemĕmi a jejich obyvateli. Co s tím hodlají udĕlat, ti kdož stále žijí? |
